TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI

Abstrakt

Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje jedinců i vývoje všech možných živočišných a rostlinných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín včetně vývoje všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvořivému kreativnímu myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení libovolně zvoleného problému.

Klíčová slova: veškerá realita, vývoj, univerzální zákonitost

Keywords: reality, development, universal validity

Úvod

Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i iracionální reality. Teorii vševývoje lze vnímat jako psychologický návod k optimalizaci kreativního myšlení. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů a vytvořit pro tyto pojmy názvy.

Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit tuto teorii bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k pochopení této teorie mohou být pro každého užitečné.

Teorií popsaná zákonitost objasňuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a její znalost usnadňuje racionální řešení problémů ve všech oblastech, kterým se lidé věnují, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně nebo v osobním životě. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti.

Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v textu byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje, je význam takového slova v textu pokud možno přesně popsán a je napsáno tučně. Tučně jsou v textu napsána také všechna slova označující nově zavedené pojmy. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.

Vševývoj

Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho možného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých disciplín nebo technických oborů apod.

Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, trvání, setrvání, zanikání, zánik apod.

Vjemové orgány, vjemy, vnímání

Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.

Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché vjemy jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory vjemů.

Pocitová ústrojí, pocity, pociťování

Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.

Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.

Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.

Véskutečnost

Pro popis podstaty teorie vševývoje je nezbytné určit jednoznačně v jakém významu je používáno slovo véskutečnost. Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.

Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.

Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.

Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.

Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.

Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.

Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně vnímaných vjemů z Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.

Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. vnímání tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích vjemů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.

Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.

Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, je vidění všeho černobílé.

Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naš véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.

Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy. Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.

Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou vnímat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.

Pro popis a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady

Reálskutečnost

K vytvoření představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit představu významu sousloví ideální organizmus.

Ideální organizmus je hypotetický organizmus, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány a je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru Metagalaxie i za jeho hranicemi.

Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.

Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.

Uvedený ideální organizmus může vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka a všechny jeho fyziologické funkce, které se projevují např. abstraktním myšlením.

Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat uvedený ideální organizmus.

Atomie

Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Atomie je prostorově, časově nebo prostorově a časově či jinak jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod.

Příklady atomií

Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.

Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.

Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.

U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií v jejich struktuře.

Atomie jsou také různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.

Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.

Příklady atomií představ I.

Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.

Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou strukturu, kterou bude u atomií představ snad možné někdy ve vzdálené budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou strukturu, neexistuje.

Reálatomie

Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.

Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.

Myšlení

Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to podstatné, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem:

V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti. Vjemy neznámých a pro organizmus zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a pro organizmus zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich představy ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.

Ve své véskutečnosti může organizmus operovat některými vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Člověk může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus s véskutečností může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.

Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, ale člověk může ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily, když průběh jejich uskutečňování včlenění do své paměti.

Působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může organizmus patřící k druhům s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Lidé přitom mohou používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Lidem se působení jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi.

Působením mezi atomiemi může doházet k spojování atomií do obvykle větší struktury atomie, k včleňování jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, k vzájemnému prolínání atomií, k promísení atomií, k srážení atomií, k skládání atomií, k smršťování atomií, k soustřeďování atomií, k slučování atomií, k shromažďování atomií, k řetězení atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

Příklady působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouho existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých atomií, která na sebe vzájemně působí např. gravitačními silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené nervovými vlákny, na sebe působí prostřednictvím nervových impulzů.

Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.

Příklady atomií představ II.

Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.

V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.

V paměti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V paměti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje.

K atomiím představ je třeba poznamenat, že značná část komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků, přičemž drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení prakticky vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

Abstraktní myšlení

Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.

Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.

Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.

Podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má zřejmně i jejich vůle a představivost.

Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:

Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.

Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.

Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že něco konkrétního vytvoří.

Reálpůsobení

Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.

Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje výhradně a jedině vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

Konkrétní příklady průběhů vývoje v technické tvůrčí práci popsané pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 1:   atomie Č. 1 = ruční vrtačka    atomie Č. 2 = elektromotor   atomie Č. 1 + atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = elektrická vrtačka

Příklad Č. 2:   atomie Č. 1 = kleště    atomie Č. 2 = nůž A    atomie Č. 3 = nůž B   atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie. Č. 4 = nůžky

Příklad Č. 3:   atomie Č. 1 = dvojice šroubů zapadající do sebe závity    atomie Č. 2 = labirintová ucpávka    atomie Č. 3 = spalovací, elektrický nebo jiný motor    atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie Č. 4 = šroubový kompresor

Konkrétní příklady průběhu vývoje politického uspořádání lidstva popsané pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 4:   atomie Č. 1 = Evropská unie včetně Velké Británie    atomie Č. 2 = Velká Británie   atomie Č. 1 - atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = Evropská unie bez Velké Británie

Příklad Č. 5    atomie Č.1 = království    atomie Č.2 = král    atomie Č.3 = prezident                                                   atomie Č.1 - atomie Č.2 + atomie Č.3 = atomie Č.4 = republika

Seznam literatury

Doležel, Lubomír. "Jak dospět k fikčním světům." Filosofický časopis (Philosophical Journal) 3 (2012): 323-336.

Druga, Rastislav. Anatomie centrálního nervového systému. Praha: Galén, 1989.

Funda, O. A. "Filosofické tázání ve shodě se skutečností-Ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií." FILOSOFIE DNES 1.1 (2009): 7-31.

Hajn, Miroslav. Přehled přesné mechaniky. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1969.

Hynie, Sixtus, and Klenerová, Věra. "Neurobiologie paměti." Československá fyziologie 2 (2010): 44-47.

Kafka, B. Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici, 1947.

Kolman, Vojtěch. "Řízení se pravidlem jako nový název pro staré věci." Filosofie dnes 2 (2010): 25-39.

Kraus, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. Praha, Karolinum, 2011.

Hvorecký, Juraj, and Marvan, Tomáš. Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. Nymburk, OPS, 2007.

Materna, P., and Kominíček, V. "Pojmy aneb co bylo dříve." Filosofický časopis 7 (2010): 733-747.

Tomeček, M. "Pohlcení sémantiky pragmatikou." In Jazyk z pohľadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, edited by M. Zouhar, 33-37. Bratislava: Iris, 2006.

Stránský, Jiří. Řízení technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988.

Ing. Miloslav Dědek